|
|
Dějiny řeky Jizery na Mladoboleslavsku
Pech, Daniel ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dějiny řeky Jizery do roku 1880. Jizera je středně velkou českou řekou. Pramení na úpatí Jizerských hor a v Lázních Toušeň se vlévá do Labe, do jehož povodí patří. Práce se věnuje pouze úseku Jizery protékajícím okresem Mladá Boleslav a zabývá se vztahem řeky a člověka v průběhu dějin. V první části zkoumá vliv Jizery na vznik lidského osídlení a infrastruktury na Mladoboleslavsku, případně na jejich následný vývoj. Zaměřuje se tedy na to, jak řekou vytvořené fyzicko-geografické podmínky vedly k budování lidských sídel, stezek, dálkových cest či některých technických staveb, přičemž se jedna z kapitol se také zabývá otázkou, jak řeka Jizera ovlivnila trávení volného času lidí, žijících poblíž jejích břehů. Druhá část práce se zabývá tím, jak lidská činnost ovlivnila či pozměnila tok řeky. Zaměřuje se na některá vodní díla, jako jsou například jezy, mlýnské náhony, hráze a jezové propusti. Snaží se hledat odpověď na otázku, proč byly tyto vodní stavby budovány a jaký měly dopad nejen na podobu a průběh toku Jizery, ale také na činnosti na řece provozované, jako byla například voroplavba. Na úsecích, kde došlo k nejvýraznějším změnám se pak práce snaží porovnat současný stav Jizery s její podobou na starých mapách. KLÍČOVÁ SLOVA Jizera - Mladá Boleslav - řeka - osídlení
|
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
Fenomén letních bytů v 1. polovině 20. století
Šoukal, Jiří ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Anotace: Bakalářská práce je věnována fenoménu letních v bytů v 1. polovině 20. století se zvláštním zřetelem na obec Senohraby, které posloužily pro několik sond k danému tématu. Její snahou je ukázat možné způsoby vyžití letních hostů ve svých letních letoviskách. Konkrétně se soustřeďuje na blízké okolí Prahy, které se vyvíjelo do jisté míry specificky díky blízkosti k hlavnímu městu. Významná část práce se zabývá otázkou, jaké vrstvy obyvatelstva navštěvovaly letní byty. k tomu byl využit příklad obce Senohraby. Práce by ráda připomněla některé aspekty života těsně před 1. světovou válkou a během 1. republiky.
|
|
|
Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách
Šemberová, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
V poslední době je v tuzemské gastronomii patrná renesance české kuchyně, zejména z období první republiky. Šéfkuchaři i novináři píšící o jídle se stále častěji odvolávají na prvorepublikovou gastronomii a vyzdvihují ji pro její kvalitu a chuť. Souborná publikace o stravování v období 1918 - 1938 v Čechách však chybí, útržkovité informace lze získat ze vzpomínkových knih pamětníků, z dějin všednodennosti a folkloristiky a v neposlední řadě i z dobového tisku. Právě na jeho základě vzniká v této práci obraz prvorepublikové gastronomie. Metodou obsahové analýzy jsou zkoumány 4 deníky (Lidové noviny, Národní listy, Český deník a Venkov) a 8 ženských časopisů (Ţena, Ţenské listy, Ţenský list, Ţenské noviny, Rozsévačka, Česká Ţena, Ţenský svět a Kalendář paní a dívek Československá žena na konkrétní rok), které vycházely po celé republice ve sledovaném období. Pro zjištění doplňujících faktů je použita metoda historické analýzy. Cílem práce bylo odpovědět na otázky, o jakých tématech a jakým způsobem se v prvorepublikových tiskovinách psalo o gastronomii, lze-li vysledovat určité tendence či vývoj. Pozornost je věnována i popisu jídelních zvyklostí různých vrstev společnosti, ve městech i na venkově a v průběhu roku. Do analýzy jsou zahrnuty tiskoviny z období významných gastronomických událostí roku...
|
|
|
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
|
|
|
Osada Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Pokus o mikrohistorickou sondu.
Brus, Filip ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Do úvodu práce byla zasazena podkapitola, ve které je velmi stručně uvedena historie osady před příchodem 20. století, které je primárně zkoumáno. Dále je práce rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich představuje vývoj obyvatelstva severočeské osady Dobrá Voda u Jablonce nad Nisou ve 20. století. Druhá část se věnuje dějinnému vývoji osady ve stejném období s přihlédnutím k dějinám lokálním i dějinám Československa. Členěna je vždy na část věnující se Dobré Vodě a část kontextovou řešící velké dějinné události a jejich vliv na studovanou lokalitu. Jedná se především o výrazné dějinné zvraty, které v našem prostoru nastaly během 20. století. Jsou jimi první světová válka, vznik Československa, nástup nacismu, druhá světová válka a nástup komunistické diktatury. Pro obyvatelstvo pohraničí, ve kterém se Dobrá Voda nachází, jsou důležité především důsledky těchto významných událostí, protože výrazně ovlivňovaly osudy místních německých obyvatel. Třetí část ukazuje čtenáři historii osady a jejích obyvatel prostřednictvím významných lokálních staveb a míst, kterými jsou například místní kaple nebo restaurace s hotelem zvaná Gutbrunnwarte a také přírodní památky. Historie významných objektů je uvedena primárně proto, že byly nějakým způsobem důležité pro místní obyvatele nebo měly regionální přesah.
|
|
|
Barrandovské Terasy jako místo paměti
Veselá, Jaroslava ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení multifunkčního areálu Barrandovských Teras jako místa paměti a pomocí analýzy prostředků veřejné kultury - článků, dokumentů, fotografií a vzpomínek směřuje k poznatkům, jakou měrou informace o jejich existenci a fungování ve společnosti rezonovaly. Prostřednictvím reflektování metodologie historiků zajímajících se o obor studia konceptu kolektivní paměti a míst paměti práce zprostředkovává problematiku aktuální prezentace areálu Teras na Barrandově a její ozvuky ve veřejném prostoru.
|
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
Životní styl za První republiky na příkladu gastronomie v českém dobovém tisku
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
Popularita období první republiky je z obsahu současných médií zřejmá. Zhruba v posledních pěti sedmi letech je v tuzemské gastronomii patrná renesance české kuchyně. Šéfkuchaři i novináři píšící o jídle se stále častěji odvolávají na prvorepublikovou gastronomii a vyzdvihují ji pro její kvalitu a chuť. Souborná publikace o stravování v období 1918 - 1938 v Čechách však chybí, útržkovité informace lze získat ze vzpomínkových knih pamětníků, z dějin všednodennosti a folkloristiky a v neposlední řadě i z dobového tisku. Nástin tématu tuzemské gastronomie v letech 1918 - 1938 jsem provedla v diplomové práci Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách (2012). Metodou obsahové analýzy jsme zkoumala články s tématikou gastronomie ve čtyřech denících a osmi ženských časopisech, které vycházely v letech 1918 - 1938 na celém území ČSR. Výběr článků jsem volila dle významných církevních a zvykových událostí v roce (Vánoce, sklizeň...) ve význačných letech pro vývoj republiky (1918, 1919, 1921, 1924, 1929, 1933, 1935 a 1938). Pro zjištění doplňujících fakt jsem použila metodu historické analýzy. Rigorózní práce z této diplomové práce vychází, obsahově ji zužuje, mění strukturu kapitol, detailněji analyzuje nasbíraná data a do vybraného vzorku listů přidává časopis Gentleman - Revue moderního...
|
|
|
Fenomén letních bytů v 1. polovině 20. století
Šoukal, Jiří ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Anotace: Bakalářská práce je věnována fenoménu letních v bytů v 1. polovině 20. století se zvláštním zřetelem na obec Senohraby, které posloužily pro několik sond k danému tématu. Její snahou je ukázat možné způsoby vyžití letních hostů ve svých letních letoviskách. Konkrétně se soustřeďuje na blízké okolí Prahy, které se vyvíjelo do jisté míry specificky díky blízkosti k hlavnímu městu. Významná část práce se zabývá otázkou, jaké vrstvy obyvatelstva navštěvovaly letní byty. k tomu byl využit příklad obce Senohraby. Práce by ráda připomněla některé aspekty života těsně před 1. světovou válkou a během 1. republiky.
|
host ::
RSS.